Ostrožská nová ves

Zvaná také Nová Ves nad Moravou,do roku1924 Nová Ves u Ostrohu,leží v rovinatém pásmu v údolí řeky Moravy,v nm. v. 176 m.,3km od Ostrohu.

NÁZVY OBCE:

Longenczyl 1258,Langcile 130,Longa villa 1323,Lankczeil 1364,Nowa wes 1464,Nowa Wes 1571,Neudorf 1718,Neudorf,Nowa Wes 1846,Ostrožská Nová Ves 1924.

Severně od obce v trati Padělky je důležité paleolitické naleziště kamenných nástrojů,klů a kostí mamutů.Tamtéž osídlení s keramikou a nástroji kultury volutové,malované a eneolitu,bronzové doby,halštatské,laténské,římské a slovanské.

Obec vznikla jako rurální doplněk Uherského Hradiště a její počátek proto nutno položit do let 1260-1270.Slula nejprve Langzeile-dlouhý řádek-Dlouhá ves-a byla již v roce 1315 podřízena městskému právu hradištskému.Ves sama náležela ke kunovickému statku,ale oddělila se a vytvořila na krátkou dobu zvláštní statek.Za husitských válek spustla,ale byla obnovena před roce 1466.V roce 1550 Alena Konická ze Švábenic přijala svého manžela Zikmunda Helta z Kementu za spolumajitele Nové Vsi a dalších vesnic.Zikmund Helt předal v roce 1554 týž statek Arklebovi z Kunovic,čímž opět splynul s kunovickým statkem.V letech 1550-1592 tu sídlil na svobodném dvoře Jan Leva z Brozánek.

V roce 1592 se zjistilo v Nové Vsi 99 osídlených domů.

Útrapy zakusila vesnice v 17.století,zejména v roce 1663,kdy byla vypálena,stejně v letech 1704-1705 znovu vypálena.

Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18.století 869 dospělých a 245 dětí česky mluvících.Cholera řádila v roce 1831,1836 a 1866.V roce 1843 se ve vesnici shledalo 733 mužů,835 žen,celkem1568 osob,bydlících ve 256 domech a 355 bytových jednotkách,z nichž 352 se zabývalo zemědělstvím a 3 rozličnýmzaměstnáním.Chovalo se 216 koní,194 krav,59 kusů mladého dobytka a 116 vepřů. Přes vesnici vedla silnice z Uherského Hradiště do Ostrohu,vybudovaná v roce 1820.Po ní se odvážely výrobky na trh do Veselí.V roce 1853 při požáru vyhořela téměř celá obec.První vlak projel obcí v roce 1887.

Na počátku 20.století vznikla v obci družstevní mlékárna,která se tak rozrostla,že náležela k největším v kraji.V roce 1928 přijala 1185000 L  a částečně je zpracovala na sýry.Za druhé světové války soustředila velkovýrobu ze zrušených menších mlékáren.

V katastru obce hospodařil lichtenštejnský velkostatek Uherský Ostroh se dvorem v Ostrožské Nové Vsi o rozloze 169 ha a částečně zasahoval dvůr Kunovice o celkové rozloze  264,50 ha,které byly do pozemkové reformy pronajaty bratřím  Mayům.Při parcelaci dvoru v Ostrožské Nové Vsi v roce 1923 bylo 113 drobným rolníkům z obce přiděleno 73 ha,zbytkový statek o výměře 75 ha byl předán do vlastnictví Ferdinandu Charusovi,po roce 1948 byl statek rozparcelován.

V roce 1900 obnášel katastr obce 1196 ha  polí,305 ha  luk,17 ha  zahrad,0,76 ha  vinic,51 ha  pastvin,312 ha  lesa,v obci se napočítalo 194 koní,830 kusů hovězího dobytka a 674 vepřů.Za prací odjelo do Ameriky od roku 1907 do roku 1929 celkem 212 osob.

Fara v obci existovala asi již v době předhusitské a udržela se i v 15.století.V 16.století se stala protestantskou,neboť v roce 1580 se stal zdejším farářem Pavel Kyrmezer,luterán,který přišel z Uherského Brodu  a byl v roce 1583 vystřídán Bonifácem Beninkarou,v roce 1603 byl farářem Daniel Virga.Bylo tu také rozšířeno habánství.V roce 1592 tu měli tito třičtvrtinylán.Dne 23.února 1621 vypálila jejich dům císařská vojska a habáni byli vypuzeni.V době třicetileté války (1618-1648) fara zanikla a obec byla přifařena k Uherskému Ostrohu.Dnešní farní kostel sv.Václava z roku 1770 s barokním interiérem a třemi oltáři,zvýšení věže a obnova interiéru byly provedeny v letech 1947-1949.

S farou současně existovala i škola v době předhusitské,v 16. století se stala protestanstkou, poté zanikla,znovu byla obnovena druhé polovině 18.století,v roce 1791 se tu připomíná triviální škola,před první světovou válkou byla tu chlapecká obecná škola a dívčí škola.Měšťanská škola vznikla v obci v roce 1922,při níž byla zřízena živnostenská škola pokračovací, školou sem byly přiškoleny Chylice a Ostrožská Lhota.

Hasičský spolek vznikl v obci v roce 1897,Čtenářský spolek v roce 1887,Sokol v roce 1923,Orel v roce 1920,Domovina v roce 1923,Otčina v roce 1935,Sportovní klub v roce 1932,Okrášlovací spolek v roce 1934,Ovocnický spolek v roce 1935,Rybářský spolek před rokem 1896,Záložna v roce 1889.

Ostrožská Nová Ves byla osvobozena Sovětskou armádou v dopoledních hodinách 27.dubna 1945.

V září 1946 byl podle návrhu národního umělce V. Makovského-dílo sochaře Jana Habarty a Jar.Foltýna-odhalen památník obětí okupace se jmény padlých a umučených občanů.V dubnu 1968 byl v parku za kostelem odhalen pomník Julia Fučíka.

Zdravotní středisko bylo v obci vybudováno v roce 1950.

Školskou reformou byla v roce 1948 změněna a v roce 1961 na ZDŠ.V roce 1978 byla do provozu uvedena nová budova mateřské školy pro120 dětí, zbudována v akci Z.V této akci bylo vybudováno koupaliště,autokempink,kino pro 250 osob,dále vodovodní a kanalizační síť i nové veřejné osvětlení .

V letech 1953-1955 vybudována provozovna zabývající se těžbou štěrkopísku,jehož přeprava se provádí pomosí vlečných a tažných remorkérů.Z části jezera vzniklého při  těžbě štěrkopísku bylo vybudováno přírodní koupaliště.

Ostrožská Nová Ves je rodištěm výtvarného kritika Jaroslava B.Svrčka a národopisce dr.Jana Hůska,z jeho spisů jmenujeme :Zaměstnání lidu na moravském Slovensku (1918), Hranice mezi zemí Moravskoslezskou a Slovenskou (1932) .

Podnět ke zřízení lázní dal v roce 1902 novoveský rodák dr.Fr. Botek.Myšlenku podporoval starosta obce Tomáš Boček a radní Josef Húsek a tudíž 29 června 1903 byla otevřena první lázeňská budova se šesti kabinami a čekárnou.Lázně dostaly název Novoveské sirnaté koupele.Po úspěšné sezóně byly hned v následujícím roce lázně rozšířeny o další tři kabiny.V roce 1923 se přistoupilo k velké přístavbě tak,že v roce 1929 bylo v lázních již 22 kabin,nové rozšíření pochází z roku 1936.Nová etapa lázní nastala po roce 1948.V Ostrožské Nové Vsi přibyly objekty sloužící k ubytování pacientů. V dubnu 1966 byly lázně zařazeny pod správu v Luhačovicích,což přispělo k realizaci komplexní lázeňské péče.

Obec je známá malováním kraslic.Vynikající dovednost malířky Antonie Zalubilové byla oceněna vyznamenáním ministerstva školství a kultury.

Stojící mladý muž je Jan Kusák,č.36,po jeho levici manželka Marie,rozená Červenáková,po pravici Mariina sestra Rozálie.Stařenka sedící uprostřed je matka obou mladých žen Mariana Červenáková.Stařence Marii (Marianě)Červenákové by náležel sice trochu nednesený,ale skutečnost silně naznačující titul "Matka Nové Vsi".Byla to jedna z nejpozoruhodnějších žen,jaké v Nové Vsi žily.Narodila se 27.února 1856 na čísle 43 jako dcera Matěje a Rozálie Botkových.V šestnácti letech,dne 5.listopadu1872,se provdala za Jana Červenáka(5.8.1851-7.2.1921)z čísla 149.Jan Červenák patřil do "gründerské" generace,která Novou Ves proměňovala na konci 19.století v moderní vesnici.Byl radním a v roce 1887 jej Matěj Boček volil za starostu,ostatní však volili právě Matěje Bočka.Jan Červenák stál po starostově boku jako jeho blízký spolupracovník.
Marie a Jan Červenákovi měli patnáct dětí.Říkalo se jim "Mandelníci",protože měli dětí jako snopů do mandelu,tedy patnáct.Dne 20.11.1873 přišel na svět František,1875 Kateřina,1876 Marie,1878 Jan,1880 Anna,1882 Barbora,1884 Rozálie,1886 Hedvika,1887 Václav,1888 Josef,1890 Matěj,1892 Kateřina,1894 Antonína,1897 Anežka,1900 Ludvík.První Kateřina a Anežka zemřely v ranném věku,ostatní se oženili a povdávali a tak vytvořili rozvětvený klan.Vezmeme li v potaz,že nové rodiny byly také ještě dost početné,můžeme o drobné stařence na fotografii opravdu ono označení "Matka Nové Vsi" užít.Stařenka zemřela 9.3.1943 ve věku 87 let.Zdá se,že je to strašně dávná historie,ale vlastně dnes žijí lidé,kteří tuto stařenku ještě znali.Doufám,že se nám podaří ještě lecco zjistit o této mimořádné a pozoruhodné ženě.
autor textu:Vladimír Teťhal